Charakteristika nejběžnějších druhů zelenin
Mrkev

Nejbohatším zdrojem provitaminu A - karotenu je syrová mrkev. Obsahuje i hodne vitaminu B, C, D, E a K. Z minerálních látek obsahuje organicky vázaný vápník, hořčík, železo, fosfor, křemík a síru. Mrkvová šťáva je účinným prostředkem prevence nemocí, protože zvyšuje odolnost organismu. Je základní složkou většiny léčivých zeleninových šťáv. Karoten obsahuje žluté barvivo, které se během pití mrkvové šťávy dostává i do kůže a zbarvuje ji do žluta. Je to jen přechodný, neškodný zjev, který po nějakém čase samovolně vymizí.
Pro svůj obsah vitamínů, enzymů
a minerálních látek je mrkvová
šťáva doporučená během těhotenství,
kdy by se jí mělo vypít až 1-2
litry. Budoucí matky mají po takové
kúře normální lehký porod a
jejich děti jsou zdravě vyvinuté.
Příznivý je vliv surové mrkvové
šťávy i na kožní, žaludeční
a oční choroby. Při náboru žáků
do leteckých učilišť v USA byly
mnozí kandidáti odmítnutí pro
chybu zraku. Po kúře se surovou
mrkvovou šťávou byli někteří
shledáni schopných a byli přijati
na učiliště.
Mrkvová šťáva je účinným
prostředkem iv některých případech
ženské neplodnosti. Největší
její význam je v prevenci a léčení
nádorových onemocnění.
Červená řepa

Přestože obsahuje jen malé množství železa, je pokládána za výborný hemopoetický prostředek. Obsahuje provitamin A a vitaminy skupiny B. Z minerálních látek obsahuje kromě železa draslík, hořčík, síru, fosfor. Zbavuje organismus toxických látek. Je účinným prostředkem proti chudokrevnosti, menstruačním poruchám, vysokému krevnímu tlaku, revmatismu, klimakterickým potížím a v kombinaci s jinými šťávami i proti rakovině.
Brambory
Kromě škrobu
a bílkovin obsahují
brambory vitamín
C, B
a K,
jakož i minerální
látky:
vápník, draslík,
železo a
hořčík. V
naklíčených bramborách
a jejich zeleně
zbarvených částech
je toxický
solanin. Tyto
části třeba před
použitím odstranit.
Naproti tomu
obsahem alantoinu
je brambora
účinným prostředkem
při léčení a
prevenci paradentózy.
I roky
trvající paradentóza
se přikládáním
surového bramboru
na zanícené
a často
hnisající dásně
rychle zlepší
a postupně
i vyléčí.
Syrová bramborová
šťáva v
kombinaci s
mrkvovou šťávou
je lékem
proti revmatu,
ischiasu, strumy
a rozedma
plic -
emfyzému. Surová
bramborová šťáva
je výrazně zásadotvorná.
To vysvětluje
její příznivý
léčivý účinek
při překyselení
žaludeční šťávy
a celého
vnitřního prostředí.
Vařením se
brambory, podobně jako
i ostatní
zeleniny a
ovoce, stávají
kyselinotvornými.
Okurky
Významný je močopudný účinek okurek. Obsahují draslík, sodík, vápník, křemík, fosfor a chlor. Podporují činnost jater, žlučníku a střev. Léčí vysoký a upravují nízký krevní tlak. Mají detoxikační účinek a příznivě ovlivňují i nemoci kůže, vlasů a nehtů.
Zelí

Listy zelí obsahují draslík, síru, železo a vápník, jakož i selen, který má protirakovinný účinek. Jsou bohaté na vitamín C, B, E a provitamin A. Její šťáva v kombinaci s mrkvovou je účinným lékem při žaludečním a dvanácterníkových vředu, při zácpě, paradentóze, kožních chorobách a při prevenci nádorových onemocnění.
Celer

Tato zelenina je nejen potravou, ale má také výborné léčivé účinky. Svým obsahem organicky vázaného sodíku udržuje vápník v tekutém stavu a tak mu zabraňuje usazovat se v tepnách, shybech, ledvinách a žlučníku. Obsahuje i hodně hořčíku, železa a draslíku. Z vitamínů obsahuje vitaminy skupiny B a vitamin C. V kombinaci s mrkvovou šťávou zabrání vzniku osteoporózy, revmatizmu, astmatu, křečových žil, hemeroidů a dalších onemocnění.
Hlávkový salát

Z minerálních látek obsahuje železo, hořčík, draslík, vápník, fosfor, síru a křemík. Z vitaminů jsou v něm přítomny provitamin A a vitamin C. V kombinaci s mrkvovou a jinými šťávami je dobrým močopudným a krvetvorným prostředkem a lékem proti žaludečním chorobám. Jeho výživná hodnota je sice malá, ale pro svůj obsah chlorofylu a vláknin patří mezi oblíbené a zdravé zeleniny.
Petržel

Obsahuje vápník, draslík, fosfor, hořčík, mangan a vitamin C. V kombinaci s mrkvovou šťávou, ve směsi se salátovou, špenátovou a celerovou má močopudný účinek a léčí ledvinové a oční choroby, jakož i menstruační poruchy. Výhodné je ho používat jako náhradu místo často škodlivého koření.
Špenát

Je bohatý na vitamin C a E. Obsahuje železo a kyselinu šťavelovou. Železo ze syrového špenátu se snadno vstřebává a dostává se do krevního barviva, hemoglobinu. Z vařeného špenátu může vstřebat jen v nepatrném množství. Vařením se kyselina šťavelová váže s vápníkem a tvoří s ním nerozpustnou anorganickou sloučeninu, která se hromadí v ledvinách v podobě ledvinových kamínků. Půl litru surové špenátové šťávy denně odstraní v krátkém čase i nejúpornější zácpu, která způsobuje řadu nejvážnějších onemocnění.
Rajčata

Obsahují sodík,
draslík, hořčík
a železo.
Z vitamínů
jsou bohaté
na provitamin
A, vitaminy skupiny
B a
vitamin C.
Obsahují také
kyselinu jablečnou,
citrónovou a
něco kyseliny
šťavelové. Tyto
kyseliny, dokud
jsou organicky
vázané, jsou
potřebné při látkové
výměně.
Když se rajčata
uvaří nebo
konzervují,
vážou se
tyto kyseliny
s vápníkem
a vytvářejí močové
kamínky v
ledvinách a
v močovém
měchýři. Čerstvá
surová rajčatová
šťáva je
zásadotvorná. Je
to zdravý
občerstvující nápoj.
Česnek

Obsahuje vitaminy A, C, D a vitaminy skupiny B i různé éterické oleje. Z minerálních látek jsou v něm přítomny draslík, vápník, chlor a hořčík. Česnek má také antibakteriální účinek, podmíněný obsahem fytoncidů. Úspěšně se používá proti střevním parazitům, proti vysokému krevnímu tlaku, ateroskleróze, žaludečním, střevním a ledvinovým chorobám. Rozřezaný, zaoblený stroužek česneku, přikládán na dásně má přímo zázračný účinek při paradentóze. Tyto blahodárné účinky česneku se uplatní pouze v syrovém stavu. Různé přípravky z česneku, jako pilulky, kapsle, tabletky, kapky, jsou bezcenné.
Cibule

Z minerálních látek obsahuje cibule vápník, fluor, železo, sodík a draslík. Baktericidní účinek cibule způsobují fytoncidy, rostlinné antobiotiká. Její účinky jsou podobné jako u česneku. Fialová - lahůdková cibule je méně ostrá. Je vhodné užívat ji k dezinfekci ústní dutiny. Takto chrání před nemocemi horních cest dýchacích.
Zelená paprika

Obsahuje mnoho vitamínu C, kromě toho i vitaminy skupiny B a provitamin A. Pro svůj obsah křemíku se užívá k léčení lámavosti nehtů, vlasů a onemocnění kůže. V kombinaci s mrkvovou a špenátovou šťávou je dobrým prostředkem proti nadýmání a střevním křečím.
Chřest

Močopudný účinek chřestu způsobuje obsah alkaloidu asparaginu. Chřestová šťáva spolu s mrkvovou, Řepná a okurkovou podporuje léčení revma, zánětu nervů, cukrovky, chudokrevnosti a prostaty.
Ředkvička

Obsahuje hořčík, draslík, vápník, železo, fosfor a síru. Fytoncidní látky, které ředkvičky obsahují, rozpouštějí hlen a hojí nemoci zažívacího traktu a průdušek, jakož i choroby jater a nervů. Je bohatá na vitamin C a vitaminy skupiny B.
Pampeliška

Šťáva z pampelišky obsahuje draslík, vápník, sodík, hořčík a železo. Z vitaminů jsou přítomny provitamin A, vitamin B, C a D. Je dobrým prostředkem proti chudokrevnosti, osteoporóze, nemocem jater, močového měchýře. V těhotenství zabrání vzniku zubního kazu a podporuje tvorbu kostí dítěte. Šťáva se připravuje z listů a kořenů pampelišky. Jelikož je zásadotvorná, neutralizuje překyselení organismu. Mléčná šťáva z utržené stonku pampelišky odstraňuje kožní bradavice. Nejvhodnější je kombinace pampeliškový šťávy s mrkvovou. V kombinaci s Řepná šťávou je účinná proti paradentóze a menstruačním potížím.
Kopřiva

Obsahuje, tak jak zelené listy vůbec, chlorofyl, fytoncidy, vitamíny C, B a provitamin A jakož i kyselinu mravenčí a křemičitou. Je dobrým prostředkem proti revmatickým chorobám a chudokrevnosti.
Endivie - čekanka (Štrbák)

Je příbuzná pampelišce a má i podobné složení. Její obsah provitaminu A je ještě vyšší. V kombinaci šťávy z endivie s mrkvovou, celerovou a špenátovou je tato směs účinným prostředkem proti zrakovým chybám. Po kúře touto šťávou se v mnoha případech nápadně zlepšil zrak. Předpokladem úspěchu však je vyloučit všechny škodliviny z každodenní stravy. Tato šťáva se předepisuje také proti chudokrevnosti, chorobám srdce, jater a žlučníku, jakož i alergickým chorobám - astmatu, senné rýmě.
Dýně

Z minerálních látek, které obsahuje dýně, je nejdůležitější zinek. Je potřebný pro řádnou funkci prostaty, urychluje hojení ran, aktivizuje enzymy a vitamin A. Obsahuje také železo a vitamíny skupiny B.
Kopr - fenykl

Je vhodnou náhradou za různé škodlivé koření. Zabraňuje vzniku ledvinových kamínků a brzdí vytváření střevních plynů. Je příbuzný celeru, má však příjemnější, sladší chuť. Ve směsi se šťávou mrkve a červené řepy se užívá proti chudokrevnosti a menstruačním potížím.
Pastinák setý

Je podobného složení jako petržel, ale obsahuje i síru, křemík a chlor. Proti plicním chorobám - zápalu plic, plicní rozedmě a tuberkulóze se doporučuje pití Pastinákovy šťávy, připravené z listů a kořenů. Má prý příznivý účinek i při léčení duševních chorob. Lesní pastinák je jedovatý!
Topinambur (sladký brambor)

Obsahuje alkalické minerální látky, především draslík. Jelikož obsahuje inzulín, je vhodnou zeleninou i pro diabetiky. Jeho šťáva se pije v kombinaci s mrkvovou šťávou.
Fazolové lusky

Obsahují látky, které spolu se šťávou z mrkve, hlávkového salátu, kapusty, červené zelí a špenátu napomáhají zotavení slinivky diabetiky, který pak může znovu dodávat inzulín, potřebný pro zpracování krevního cukru. Předpokladem však je vyloučit ze stravy koncentrované polysacharidy, neboli bílý cukr, jakož i potraviny živočišného původu.
Brokolice

Je u nás zatím poměrně málo rozšířená, ačkoli by si zasloužila zvýšenou pozornost zahrádkářů. Je bohatá zvláště na vitamín C, jehož je v brokolici více než v citrónu a jiných citrusových plodech. Z vitamínů je tu ještě provitamin A, vitaminy skupiny B a vitamin E. Její protirakovinný účinek se připisuje obsahu enzymů a stopového prvku selen. Brokolice se nejlépe hodí k přípravě zeleninových salátů.
Hřiby

Z minerálních látek obsahují hřiby železo, síru a měď, vitamin A, vitamin D a vitaminy skupiny B. Minerální látky aktivizují enzymy, potřebné pro transport kyslíku a metabolismus železa. Hřiby se hodí do zeleninových salátů. Konzumujeme jen takové druhy hub, o kterých bezpečně víme, že nejsou jedovaté.